Pěstounská péče: co to je a jak funguje

Pěstoun o dítě osobně pečuje a při jeho výchově přiměřeně vykonává práva a povinnosti rodičů. Rozhoduje o běžných záležitostech dítěte a v těchto záležitostech jej také zastupuje. O podstatných záležitostech dítěte má povinnost informovat jeho rodiče.

Rodičům dítěte přitom zpravidla zůstávají práva a povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti. Pokud se pěstoun domnívá, že rozhodnutí zákonného zástupce není v zájmu dítěte, může se obrátit na soud. Soud může podle okolností práva a povinnosti pěstouna nebo rodičů upravit.

Součástí pěstounské péče je také podpora vztahů dítěte s jeho rodiči, příbuznými a dalšími blízkými osobami. Pěstoun má podporovat sounáležitost dítěte s jeho původní rodinou a umožňovat kontakt dítěte s rodiči, pokud soud nestanoví jinak.
Více o plánování a podpoře kontaktu najdete v článku: Kontakt dítěte s biologickou rodinou v pěstounské péči.

Pěstounská péče může skončit rozhodnutím soudu, pokud pominou důvody, pro které bylo dítě do pěstounské péče svěřeno. Soud může pěstounskou péči zrušit také na návrh pěstouna; pokud o její zrušení požádá pěstoun, soud jeho návrhu vyhoví.
Nejpozději pěstounská péče zaniká nabytím plné svéprávnosti dítěte, jinak jeho zletilostí. Dosažením dospělosti však nemusí skončit vztah mladého člověka s pěstounskou rodinou ani jeho potřeba podpory při přechodu do samostatného života.

Pěstounská péče může být zprostředkovaná nebo nezprostředkovaná. Rozdíl spočívá především v tom, jakým způsobem se konkrétní osoba stane pěstounem konkrétního dítěte.

Zprostředkovaná pěstounská péče – krajský úřad vybírá pro konkrétní dítě vhodného žadatele vedeného v evidenci. Žadatel před zařazením do evidence prochází odborným posouzením a přípravou. O samotném svěření dítěte do pěstounské péče následně rozhoduje soud.

Nezprostředkovaná pěstounská péče – o dítě pečuje osoba, která k němu již má příbuzenský nebo jiný blízký vztah. Často jde například o prarodiče, jiné příbuzné nebo osoby dítěti blízké. V takovém případě neprobíhá předchozí zprostředkování konkrétního dítěte krajským úřadem a o vhodnosti osoby pečovat o dané dítě rozhoduje soud.
Pokud o dítě pečuje prarodič nebo jiná blízká osoba, přečtěte si také článek: Příbuzenská pěstounská péče: co je dobré vědět.

Pěstounská péče na přechodnou dobu může zpravidla trvat nejdéle jeden rok. Soud nejméně jednou za tři měsíce přezkoumává, zda stále trvají důvody, pro které bylo dítě do této péče svěřeno. Pokud tyto důvody pominou, rozhodne o další péči o dítě.
Zákon stanoví také výjimky z maximální roční doby, například při postupném svěření sourozenců témuž přechodnému pěstounovi. Ve výjimečných případech může dojít také k opětovnému svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, zejména pokud již probíhají konkrétní kroky směřující ke svěření dítěte do dlouhodobé péče.

Zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu procházejí odborným posouzením a přípravou. Posuzují se jejich předpoklady pro péči o dítě, včetně schopnosti zvládat krátkodobý charakter péče, spolupracovat s odborníky a původní rodinou dítěte a připravovat dítě na další změnu v jeho životě.
Příprava zájemců o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, má stanovený rozsah nejméně 72 hodin. O zařazení do evidence rozhoduje krajský úřad na základě zákonem stanoveného procesu a odborného posouzení.

​

Pěstounem se může stát jednotlivec nebo manželé, kteří splňují zákonné podmínky a mají předpoklady pro péči o dítě. U zájemců o zprostředkovanou pěstounskou péči se posuzuje zejména jejich bezúhonnost, zdravotní stav, osobnostní předpoklady, rodinné a sociální prostředí, motivace k přijetí dítěte a schopnost zajistit jeho potřeby.
Součástí procesu je odborné posouzení a příprava k přijetí dítěte do rodiny. U zájemců o zprostředkovanou pěstounskou péči má příprava stanovený rozsah nejméně 48 hodin; u pěstounské péče na přechodnou dobu nejméně 72 hodin.

​